Kalendář 2022 – Tatra na srazech

Jedné věci jste si možná nevšimli. Přestože fotím tatrovky v různých prostředích a při všelijakých příležitostech už dlouhé roky, nikdy jsem nenavštěvoval domácí tatrovácké srazy. Měl jsem to samozřejmě v plánu, ale stále se mi to nějak vyhýbalo. No a protože jak se říká: odříkaného největší srazy, tak v roce 2021 jsem jich naopak navštívil hned několik. Zavítal jsem s kamarády Martinem, Kamilem a Dušanem na největší tuzemský sraz tatrovak “Beskydská Rallye“, souhrou náhod jsme se objevili v západních Čechách na opravdu parádním tatrováckém srazu v Chlumčanech a mihl jsem se i na startu tradičního závodu “1000 mil československých“, který sice není jen pro tatrovky, ale zastoupení tam mají opravdu silné. Ze začátku jsem si tam fotil jen tak pro radost do šuplíku, ale na druhém srazu už mi bylo jasné, že se pokusím o nějaký hezký set fotografií do kalendáře pro rok 2022 a tady je tedy výsledek.

– formát: A3+ 48 x 33 cm
– rozsah: 13 listů
– každý výtisk je číslovaný a podepsaný


Kalendář 2022 – 15 let pátrání po vracích

Motivován určitým dosaženým kulatým výročím jsem se rozhodl trochu bilancovat svou dosavadní „vrako-loveckou“ tvorbu od počátků až do současnosti. Prošel jsem soubory za 15 let a hledal jsem ty nejlepší záběry, prostě „The Best of Wreck Hunter“. S odstupem času najednou vidím, jak byly některé roky neuvěřitelně plodné! Ale byly i roky, kdy jsem příliš úspěšný v hledání vraků nebyl. Skrze ty fotky se mi promítá, jak někdy k nám štěstí přichází jakoby samo a někdy se asi toulá někde jinde, prostě i ten můj život se vždy odehrával v určitých vlnách. Systematicky hledat vraky automobilů za účelem fotografování jsem začal v roce 2006, když jsme s přáteli erkaři chtěli najít a zachytit všechny vraky vozů Škoda 110 R Coupé dříve, než prostě zmizí ve starém železe či jako „dárci orgánů“ pro jiné renovace. Už při jednom z prvních fotografování jsem si ale všiml, že vraky poskytují velké množství informací, historických stop a pestrou škálu emocí. Osudy zapomenutých a zanedbaných automobilů v nás samotných probouzejí mnoho otázek! V roce 2009 jsem vyfotografoval první vraky tatrovek a zase tím začala jakoby nová éra, nová vlna zájmu, nový lov. Značka Tatra byla od svého počátku vždy velmi inovativní a to jak v technice, tak v designu vozů. Z nich nejvíce fascinující pro mne jsou aerodynamické limuzíny se vzduchem chlazeným motorem, uloženým za zadní nápravou. Je to opravdu zvláštní kontrast nacházet tyto stále velmi ceněné vozy ve stavu vraku. Někdy to vypadá, jako bych byl reportérem již probíhající apokalypsy, konce naší civilizace. Navštívil jsem mnoho slavných „hřbitovů auto-veteránů“ Evropy. Fotografoval jsem ve slavném belgickém Chatillonu, ve švýcarském Kaufdorfu či v největším veteránském vrakovišti Evropy – ve švédském Båstäs, kam jsem se vypravil sám Škodou 100. Cesta tam a zpět měřila úctyhodných 3 600 kilometrů. Pořád mě berou hledání a nadšení lidí, se kterými bych se bez tohoto mého „koníčku“ asi nepotkal. Dokumentuji ta místa a zvláštní situace, protože tento svět prostě mizí a chci jej zaznamenat, dokud je to ještě možné.

– formát: A3+ 48 x 33 cm
– rozsah: 13 listů
– každý výtisk je číslovaný a podepsaný